civieť

slovenština

výslovnost

• IPA: [t͡sɪvjeːc]

dělení

• ci-vieť

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	civiem	civieš	civie	civieme	civiete	civejú

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	civej	civejme	civejte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	společný
Činné	civel	civela	civelo	civeli

Přechodník

Přítomný
civejúc

význam

1. civět, zírat, čumět; valit / poulit oči
   • Harry prestal civieť na žiarivú večernú oblohu a pri hlásateľových slovách (…) otvoril oči. (…) Tonksová sa zasmiala. „Asi by si niekedy najradšej skryl tu jazvu, však?“ „To veru áno,“ zahundral Harry a odvrátil sa. Nemal rád, keď ľudia civeli na jeho jazvu.

synonyma

1. zízať, okúňať, obkukávať; vypliešťať oči

slovní spojení

• civieť do prázdna