Přeskočit na obsah

čumět

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [t͡ʃʊmɲɛt]

dělení

[editovat]
  • ču-mět

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé

varianty

[editovat]

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas čumím čumíš čumí čumíme čumíte čumí / čumějí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné 		číslo množné
2. 1. 2.
čum čumme čumte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný		 ženský střední mužský
životný		 mužský neživotný
a ženský		 střední
činné čuměl čuměla čumělo čuměli čuměly čuměla
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední		 mužský
ženský
střední
přítomný čuměje / čumě čumějíc / čumíc čumějíce / čumíce

význam

[editovat]
  1. (v obecném jazyce, expresivně) dívat se (zpravidla upřeně, vyjeveně, zvědavě nebo hloupě)
    • Kam čumíš?
    • Do půlnoci jsme čuměli na televizi.
    • „Ty nemáš co čumět někam nahoru, ale hezky před sebe na silnici!“ poučím ho.[1]
  2. (v obecném jazyce, expresivně) nečinně postávat
    • Jenom tady čumíš a nic užitečného neděláš.
  3. (v obecném jazyce, expresivně) žasnout, divit se
    • Mám pro vás obrovskou novinu, to budete čumět na drát.

překlady

[editovat]
  1. hledět
  2. nečinně postávat
  3. žasnout

synonyma

[editovat]
  1. hledět, koukat, (v obecném jazyce, expresivně) civět, čučet, čubrnět
  2. zevlovat, civět, okounět, lelkovat
  3. čubrnět, koukat, zírat, valit bulvy, mrkat na drát

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. ↑ Luděk Stínil: Mladí muži v ráži
Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=čumět&oldid=1304359“