ctít
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [t͡sciːt]
dělení[editovat]
- ctít
etymologie[editovat]
Souvisí s čest.
varianty[editovat]
- (knižně, zastarale) ctíti
sloveso[editovat]
- tranzitivní
- nedokonavé
časování[editovat]
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
Přítomný čas | ctím | ctíš | ctí | ctíme | ctíte | ctí |
Osoba | Číslo jednotné |
Číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
cti | ctěme | ctěte |
Rod | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
Činné | ctil | ctila | ctilo | ctili | ctily | ctila |
Trpné | ctěn | ctěna | ctěno | ctěni | ctěny | ctěna |
Rod | Číslo jednotné | Číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
Přítomný | ctě | ctíc | ctíce |
význam[editovat]
překlady[editovat]
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-23, [cit. 2013-07-18]. Heslo ctít.