dít

Možná hledáte Dit, dit nebo dît.

čeština

výslovnost

• IPA: [ɟiːt]

dělení

• dít

sloveso

• tranzitivní
• dokonavé či nedokonavé

varianty

• (zastarale) díti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	dím	díš	dí	díme	díte	dějí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	děj	dějme	dějte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	děl	děla	dělo	děli	děly	děla

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	děje	dějíc	dějíce
minulý	děv	děvši	děvše

význam

1. (zastarale, knižně) říct
   • „A proč nečekají,“ dím já, „až by zvoleni byli?“

synonyma

1. říkat, říct, hovořit, (zastarale, knižně) pravit

související

• dít se
• udát se
• přezdívat
• přezdívka

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2018-01-02]. Heslo dít.