despota

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈdɛspɔta]

dělení[editovat]

  • de-s-po-ta

etymologie[editovat]

Přes latinu ze starořeckého δεσπότης. Srovnej např. anglické despot či ruské деспот týchž významů.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ despota despoti / despotové
genitiv despoty despotů
dativ despotovi despotům
akuzativ despotu despoty
vokativ despoto despoti / despotové
lokál despotovi despotech
instrumentál despotou despoty

význam[editovat]

  1. (v historii) orientální vládce
  2. (přeneseně) výrazně panovačný člověk, zejména muž
    • Za prvního manžela měla strašného despotu - neustále ji kontroloval, přikazoval, zakazoval. Rozvod byl pro ni vysvobozením.

související[editovat]

externí odkazy[editovat]