vládce

čeština

výslovnost

• IPA: [vlaːttsɛ]

dělení

• vlád-ce

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vládce	vládci / vládcové
genitiv	vládce	vládců
dativ	vládci / vládcovi	vládcům
akuzativ	vládce	vládce
vokativ	vládce	vládci / vládcové
lokál	vládci / vládcovi	vládcích
instrumentál	vládcem	vládci

význam

1. ten, kdo vládne, zpravidla ve státě
2. (knižně, expresivně) ten, kdo má nad něčím moc, kdo nad něčím vládne

překlady

1. ten kdo vládne

   • angličtina: ruler
   • francouzština: souverain m
   • italština: sovrano m
   • němčina: Souverän m
   • polština: władca m
   • slovenština: vládca m
2. ten, kdo má moc

synonyma

1. panovník, vladař
2. —

související

• vládcův
• vládkyně
• vládnout
• vláda
• vládnutí