diákon

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [dɪjaːkɔn]

dělení[editovat]

  • diá-kon

etymologie[editovat]

Odvozeno z pozdně latinského diaconus, jež vzniklo z řeckého διάκονος diaconos — „církevní služebník, náboženský úředník“, doslova „sloužící“, složeniny předpony dia- „zcela, úplně“ a protoindoevropského kořene *kon-o-, jenž vyšel z kořene *ken- „dát se do pohybu“.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ diákon diákoni / diákonové
genitiv diákona diákonů
dativ diákonovi / diákonu diákonům
akuzativ diákona diákony
vokativ diákone diákoni / diákonové
lokál diákonovi / diákonu diákonech
instrumentál diákonem diákony

význam[editovat]

  1. nejnižší duchovní v katolické a pravoslavné církvi
    • „Sledoval jsem diákona, jak se zanícením sype zrnka soli do kovového kotlíku.“[2]

překlady[editovat]

  1. nejnižší duchovní v katolické a pravoslavné církvi

synonyma[editovat]

  1. jáhen

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-05-12]. Heslo diákon.
  1. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary [online]. [Cit. 2016-05-12]. Heslo deacon. Dostupné online. (anglicky)
  2. Sekerka, Tomáš. Nájezdník z Pustiny - 28.srpna 2020, Fantom Print