diagnostikovaný

čeština

výslovnost

• IPA: [dɪjagnɔstɪkɔvaniː]

dělení

• dia-gno-s-ti-ko-va-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	diagnostikovaný	diagnostikovaný	diagnostikovaná	diagnostikované	diagnostikovaní	diagnostikované	diagnostikované	diagnostikovaná
genitiv	diagnostikovaného	diagnostikovaného	diagnostikované	diagnostikovaného	diagnostikovaných	diagnostikovaných	diagnostikovaných	diagnostikovaných
dativ	diagnostikovanému	diagnostikovanému	diagnostikované	diagnostikovanému	diagnostikovaným	diagnostikovaným	diagnostikovaným	diagnostikovaným
akuzativ	diagnostikovaného	diagnostikovaný	diagnostikovanou	diagnostikované	diagnostikované	diagnostikované	diagnostikované	diagnostikovaná
vokativ	diagnostikovaný	diagnostikovaný	diagnostikovaná	diagnostikované	diagnostikovaní	diagnostikované	diagnostikované	diagnostikovaná
lokál	diagnostikovaném	diagnostikovaném	diagnostikované	diagnostikovaném	diagnostikovaných	diagnostikovaných	diagnostikovaných	diagnostikovaných
instrumentál	diagnostikovaným	diagnostikovaným	diagnostikovanou	diagnostikovaným	diagnostikovanými	diagnostikovanými	diagnostikovanými	diagnostikovanými

význam

1. (v lékařství) takový, kterému byla určena diagnóza
   • Ve srovnání se srpnem došlo v kraji za uplynulý měsíc k víc než čtyřnásobnému nárůstu počtu nově diagnostikovaných lidí.
2. (v technice) takový, u něhož byla provedena nebo je prováděna diagnostika

související

• diagnostikovat