dierentuin

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈdiː.rə(n)ˌtœy̯n]  dierentuin^{? • info}

etymologie

Kompozitum složené ze slov dier ― zvíře a tuin ― ohrada, zahrada, které pak přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského **tūną, doslova "něco ohrazeného", které je zřejmě prakeltského původu. Takto příbuzné např. s německým Zaun, anglickým town, českým týn nebo ruským тын. Vzdáleněji pak souvisí s anglickým down. Srovnej zejména německé Tiergarten téhož významu, jehož může být kalkem.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dierentuin	dierentuinen

význam

1. zoologická zahrada

související

• dier
• tuinier
• tuinhuis
• tuin
• kinderspeeltuin
• lusttuin
• achtertuin
• voortuin
• tuinavfal
• tuinfluiter