doorvoeren

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈdoːrvuːrə(n)]  doorvoeren^{? • info}

etymologie

Z door a voeren, které přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *fōrijaną. Takto příbuzné např. s německým führen, durchführen, dánským føre nebo islandským færa.

sloveso

• silné
• tranzitivní
• s odlučitelnou předponou

časování

kategorie	tvar
infinitiv	doorvoeren
1. osoba	voer door
3. osoba	voert door
množné číslo	voeren door
préteritum	voerde door
prét. množ. č.	voerden door
perfektum	doorgevoerd

význam

1. provést, provádět
   • De regering roept daarvoor een flexibiliteitsclausule in die lichte afwijkingen van het traject toestaat als er voldoende structurele hervormingen worden doorgevoerd.

synonyma

1. realiseren

související

• doorvoering
• uitvoeren
• wegvoeren
• aanvoeren
• doorvoerder
• voeren
• doorvoerbaar
• doorvoerhaven
• doorvoerhandelaar