doručenka

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔrʊt͡ʃɛŋka]

dělení

• do-dej-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	doručenka	doručenky
genitiv	doručenky	doručenek
dativ	doručence	doručenkám
akuzativ	doručenku	doručenky
vokativ	doručenko	doručenky
lokál	doručence	doručenkách
instrumentál	doručenkou	doručenkami

význam

1. potvrzení o doručení zásilky příjemci
   • „Obvinění jsme odeslali, ale zatím se nám nevrátila doručenka,“ řekla iDNES.cz pracovnice Okresního soudu Praha-východ.

synonyma

1. dodejka

související

• doručit, doručovat
• doručovatel, doručovatelka
• doručování
• doručení
• doručovací
• doručený, nedoručený