doručovat

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔrʊtʃɔvat]

dělení

• do-ru-čo-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

varianty

• (zastarale) doručovati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	doručuji / doručuju	doručuješ	doručuje	doručujeme	doručujete	doručují / doručujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	doručuj	doručujme	doručujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	doručoval	doručovala	doručovalo	doručovali	doručovaly	doručovala
trpné	doručován	doručována	doručováno	doručováni	doručovány	doručována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	doručuje	doručujíc	doručujíce

význam

1. předávat, odevzdávat, dopravovat adresátovi nebo na místo určení

související

• doručit
• doručovatel, doručovatelka
• doručování
• doručení
• doručovací
• doručený, nedoručený
• doručenka