Přeskočit na obsah

doufaje

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [dɔʊ̯fajɛ]

dělení

[editovat]
  • dou-fa-je

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé

význam

[editovat]
  1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa doufat
    • (…) tvrdí se na př. s velkou určitostí, že ne Tirpitz, ale Burián rozhodl pro bezohlednou podmořskou válku, doufaje, že tím poražené Rakousko zachrání.[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. MASARYK, Tomáš Garrigue. Nová Evropa : stanovisko slovanské. II. vyd. Praha : Gustav Dubský, [1921]. Kapitola 24. Kdo je odpověden za válku?.