duma

čeština

výslovnost

• IPA: [dʊma]

dělení

• du-ma

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	duma	dumy
genitiv	dumy	dum
dativ	dumě	dumám
akuzativ	dumu	dumy
vokativ	dumo	dumy
lokál	dumě	dumách
instrumentál	dumou	dumami

význam

1. dolní komora ruského parlamentu
2. poradní sbor ruského knížete či cara

příslovce

• místa

význam

1. (nářečně) doma
   • „Ráno pudu na Lóčke, vezmu sebó haji Pazderkovó a do večera možete mět brambore duma.“

polština

výslovnost

• IPA: [ˈdũma],  duma^{? • info}

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	duma	dumi
genitiv	dumi	dum
dativ	dume	dumom
akuzativ	dumę	dumi
instrumentál	dumą	dumami
lokál	dume	dumach
vokativ	dumo	dumi

význam

1. hrdost
2. pýcha
3. chlouba

sloveso

význam

1. třetí osoba singuláru indikativu prézenta aktiva slovesa dumać – hloubá, dumá, přemítá

portugalština

etymologie

Spojením de a uma.

člen

• neurčitý

význam

1. tvar ženského rodu jednotného čísla, vyjadřující nejčastěji genitiv příslušného substantiva - nějaké, jedné

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-09-05, [cit. 2013-11-15]. Heslo duma.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Duma ve Wikipedii