elf

Možná hledáte Elf.

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛlf]

dělení

• elf

etymologie

Z anglického elf se do češtiny a dalších jazyků rozšířilo překlady děl Shakespeara a Miltona.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	elf	elfové / (hovorově) elfi
genitiv	elfa	elfů
dativ	elfovi / elfu	elfům
akuzativ	elfa	elfy
vokativ	elfe	elfové / (hovorově) elfi
lokál	elfovi / elfu	elfech
instrumentál	elfem	elfy

význam

1. (v germánské mytologii) přírodní duch, skřítek s magickými schopnostmi, které může užívat ku prospěchu nebo ke škodě lidí
   • A slyšel jsem, že se elfi stěhujou na západ.
   • Elfové jsou bytosti v podstatě proměnné, v určitých případech jsou to dobráci a pomáhají lidem, zatímco jindy je podvádějí a šálí, nastražují léčky a dokonce je mohou dovést ke zhoubě.

překlady

1. přírodní duch, skřítek

   • angličtina: elf
   • francouzština: elfe m
   • němčina: Elf m
   • polština: elf m
   • ruština: эльф m
   • slovenština: elf m

související

• elfí
• elfský
• elfka

angličtina

výslovnost

• IPA: [ɛlf]

etymologie

Pochází ze staroanglického ælf, popř. ylf. Slovo bylo poprvé zmíněno v básni Beowulf v plurálu ylfe.

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	elf	elves

význam

1. elf

němčina

výslovnost

• IPA: [ɛlf]
•  elf^{? • info}

číslovka

význam

1. jedenáct

slovenština

výslovnost

• IPA: [ɛlf]

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	elf	elfovia
genitiv	elfa	elfov
dativ	elfovi	elfom
akuzativ	elfa	elfov
lokál	elfovi	elfoch
instrumentál	elfom	elfmi

význam

1. elf

související

• elfský
• elfka

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-01-23]. Heslo elf.

externí odkazy

• Článek Elf ve Wikipedii