fajnšmekr
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈfajnʃmɛkr̩]
etymologie
[editovat]Z německého Feinschmecker, utvořeného z příslovce fein a činitelského substantiva od slovesa schmecken — ochutn(áv)at. Srovnej např. šmakovat a fajnový.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | fajnšmekr | fajnšmekři |
| genitiv | fajnšmekra | fajnšmekrů |
| dativ | fajnšmekru / fajnšmekrovi | fajnšmekrům |
| akuzativ | fajnšmekra | fajnšmekry |
| vokativ | fajnšmekře | fajnšmekři |
| lokál | fajnšmekru / fajnšmekrovi | fajnšmekrech |
| instrumentál | fajnšmekrem | fajnšmekry |
význam
[editovat]- (hovorově, expresivně) znalec, labužník; člověk, který má náročné chutě a v požitcích se dobře vyzná
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2019-05-15]. Heslo fajnšmekr.