fight

angličtina

výslovnost

• IPA: [fʌɪt]
•  fight (Spojené království)^{? • info}
•  fight (USA)^{? • info}

etymologie

Přes starou angličtinu z předpokládaného pragermánského *fehtaną, které z praindoevropského základu *peḱ-. Srovnej např. německé fechten, nizozemské vechten, dánské fægte, dále ruské фехтовать, polské fechtować — obojí „šermovat“, o něco vzdáleněji pak např. i latinské pectĕre — česat, starořecké πέκω ― česat apod.

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	fight	fights

význam

1. boj
2. bitka, rvačka
3. hádka, spor

slovní spojení

• have a fight
• fist fight
• pillow fight

fráze a idiomy

• fight or flight

související

• gunfight
• cockfight
• dogfight

sloveso

časování

kategorie	tvar
infinitiv	fight
3. osoba	fights
préteritum	fought
perfektum	fought / (archaicky) foughten
vid průběhový	fighting

význam

1. bojovat
2. hádat se, přít se
3. prát se, rvát se
4. hasit, potírat
5. zdolávat, potlačovat, přemáhat

synonyma

1. struggle
2. quarrel, dispute, argue
3. scuffle, brawl, wrestle
4. extinguish, put out
5. suppress, repress

související

• fighter
• fighting
• firefighter
• infight