Bavili jsme se tím, že jsme u soukromých domů odvazovali gondoly, takže je pak proud odnášel na jednu nebo druhou stranu Velkého kanálu a my měli radost z proklínání gondoliérů, když nenašli gondoly tam, kde je přivázali.[1]
↑CASANOVA, Giacomo. Historie mého života. Překlad Jindřich Pokorný, Josef Polišenský, Ivan Sviták, Alena Šabatková, Prokop Voskovec. Praha : Odeon, 1968. S. 151.