guru

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈgʊ.rʊ]

dělení

• gu-ru

etymologie

Ze sanskrtského गुरु (těžký).

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování (1)

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	guru	guruové
genitiv	gurua	guruů
dativ	guruovi	guruům
akuzativ	gurua	guruy
vokativ	guru	guruové
lokál	guruovi	guruech
instrumentál	guruem	guruy

skloňování (2)

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	guru
genitiv
dativ
akuzativ
vokativ
lokál
instrumentál

význam

1. duchovní vůdce, rádce (též v přeneseném smyslu)

překlady

1. • angličtina: guru
   • finština: guru
   • indonéština: guru
   • katalánština: guru
   • němčina: Guru m
   • polština: guru
   • portugalština: guru
   • slovenština: guru

slovní spojení

• IT guru

externí odkazy

• Článek Guru ve Wikipedii