hřídel

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̝iːdɛl]

dělení

• hří-del

varianty

• (nářečně) řídel

podstatné jméno

skloňování (1)

• rod mužský neživotný

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hřídel	hřídele
genitiv	hřídele	hřídelů
dativ	hřídeli	hřídelům
akuzativ	hřídel	hřídele
vokativ	hřídeli	hřídele
lokál	hřídeli	hřídelech
instrumentál	hřídelem	hřídeli

skloňování (2)

• rod ženský

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hřídel	hřídele
genitiv	hřídele	hřídelí
dativ	hřídeli	hřídelím
akuzativ	hřídel	hřídele
vokativ	hřídeli	hřídele
lokál	hřídeli	hřídelích
instrumentál	hřídelí	hřídelemi

význam

1. pevná součást technického zařízení, nejčastěji ve tvaru válce, sloužící jako osa otáčení

překlady

1. osa

   • angličtina: shaft
   • běloruština: вал m
   • bulharština: вал m
   • estonština: võll
   • francouzština: arbre m, axe m
   • japonština: 軸 obecně, 車軸 od kola vozidla, クランク軸 kliková
   • litevština: ašis ž
   • lotyština: ass ž
   • maďarština: tengely
   • němčina: Welle ž
   • portugalština: árvore ž
   • ruština: вал m
   • slovenština: hriadeľ m
   • španělština: árbol m

synonyma

1. osa

související

• hřídelka

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-07-26]. Heslo hřídel.
• V odborném názvosloví převládá mužský rod, viz HRBÁČEK, Josef. Nový svazek sborníku Filologické studie. Naše řeč, 1978, roč. 61, čís. 1, s. 40–41. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy

• Článek Hřídel ve Wikipedii