hřebčín

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̝ɛpt͡ʃiːn]

dělení

• hřeb-čín

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hřebčín	hřebčíny
genitiv	hřebčína	hřebčínů
dativ	hřebčínu	hřebčínům
akuzativ	hřebčín	hřebčíny
vokativ	hřebčíne	hřebčíny
lokál	hřebčíně / hřebčínu	hřebčínech
instrumentál	hřebčínem	hřebčíny

význam

1. objekt pro chov a šlechtění koní
   • Znám jediný hřebčín, náležející hraběti Festetičovi v Kostelích u jezera Balatonského v Uhrách, kde samé straky pěstujou.

překlady

1. objekt

   • angličtina: stud farm
   • francouzština: haras