haluz

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɦalʊs]

dělení

• ha-luz

etymologie

Z předpokládaného praslovanského *galǫzь či *galǫza, u něhož by původní význam mohl být holá větev, srovn. např. ruské голый — nahý, holý. Dále srovnej polské gałąź.

varianty

• haluze, (nářečně, zastarale) haluza, (nářečně) halúz, (nářečně) halúza

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	haluz	haluze
genitiv	haluze	haluzí
dativ	haluzi	haluzím
akuzativ	haluz	haluze
vokativ	haluzi	haluze
lokál	haluzi	haluzích
instrumentál	haluzí	haluzemi

význam

1. (oblastně, na Moravě) větev
   • Tam usednuv na mocnou haluz, ukryl se v hustém listí starého stromu a čekal, až lev odejde.
   • Tu chlapec vyběhna po stráni chopil se haluzí obrovského buku, jenž ve spolku s několika ještě velikány vévodil na příkrém chlumu, pod nímž strmě se rozevíral hluboký, malebný údol s kamennou prorvou, a jako veverka vysoukal se do koruny.
2. (přeneseně) potomek
3. (slangově) náhoda, štěstí

související

• haluzák
• haluzačka
• haluzka
• haluzna
• haluzečka
• halouzečka
• haluzenka

slovní spojení

• po haluzi (náhodou, se štěstím)

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-09-27]. Heslo haluz.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2020-09-27]. Heslo haluz.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957, [cit. 2020-09-27]. Heslo haluz.

externí odkazy

• Článek Haluz ve Wikipedii