štěstí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Možná hledáte stesti.
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ʃcɛsciː]
dělení[editovat]
- ště-s-tí
etymologie[editovat]
Vzniklo ze složeniny *sъ- a *čęstь s významem „dobrý podíl, dobrý úděl“. Další etymologie je nejistá, může být odvozeno z indoevropského *kn̥dtis („kus, něco ukousnutého“), z něhož vychází i praslovanské *kǫsъ („kus“).[1][2][3]
varianty[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
pád \ číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | štěstí | štěstí |
genitiv | štěstí | štěstí |
dativ | štěstí | štěstím |
akuzativ | štěstí | štěstí |
vokativ | štěstí | štěstí |
lokál | štěstí | štěstích |
instrumentál | štěstím | štěstími |
význam[editovat]
- duševní rozpoložení, hluboký vnitřní, celou bytost prostupující, pocit souznění se stávající životní situací; pocit uvědomované či neuvědomované vděčnosti za „dary osudu“
- Do nového roku vám přejeme hodně štěstí.
- Když jsem ji uviděl, živou a zdravou, zaplavily mě pocity štěstí.
- situace, kdy je člověk bez svého vlastního přičinění vystaven či opakovaně vystavován pro něj příznivým okolnostem
- Měl jsem štěstí – ten kámen padající ze skály mě těsně minul.
- Všem, kteří s námi soutěží, přejeme hodně štěstí!
překlady[editovat]
- duševní rozpoložení
- angličtina: happiness
- finština: onni
- francouzština: bonheur m
- italština: felicità ž
- japonština: 幸せ, 幸福
- latina: felicitas, beatitudo ž
- němčina: Glück s, Fortune ž, Fortüne ž, Dusel m
- polština: szczęście s
- ruština: счастье s
- řečtina: ευτυχία ž
- slovenština: šťastie s
- srbština (cyrilice): срећа ž
- srbština (latinka): sreća ž
- španělština: suerte ž
- švédština: lycka c
synonyma[editovat]
antonyma[editovat]
související[editovat]
slovní spojení[editovat]
fráze a idiomy[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český, 2008-02-27, [cit. 2011-10-25]. Heslo štěstí.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „část“, s. 112.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „štěstí“, s. 642.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 866 s. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. ISBN 80-7106-242-1. Heslo „část“, s. 95.
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „štěstí“, s. 386, 387.