hanbář

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɦaɱbaːr̝̊]

dělení

• han-bář

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hanbář	hanbáři
genitiv	hanbáře	hanbářů
dativ	hanbáři / hanbářovi	hanbářům
akuzativ	hanbáře	hanbáře
vokativ	hanbáři	hanbáři
lokál	hanbáři / hanbářovi	hanbářích
instrumentál	hanbářem	hanbáři

význam

1. (expresivně, hanlivě, v obecném jazyce) člověk, kterému není hanba; který se chová, jedná bezostyšně, nestoudně

související

• hanbářův
• hanbářka
• hanba
• hanbářství
• hanbářský