hinna

švédština

výslovnost

• IPA: [²hɪnːa]
•  hinna^{? • info}

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	hinna	hinnan	hinnor	hinnorna
genitiv	hinnas	hinnans	hinnors	hinnornas

význam

1. vrstva, membrána, film, blána

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	hinna	hinnas
přítomnost	hinner	hinns, hinnes
préteritum	hann	hanns
supinum	hunnit	hunnits
rozkazovací zp.	hinn	hinns

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	hinnande
trpné	hunnen	hunnet	hunnna

význam

1. dosáhnout, dojít (někam)
2. zvládnout