hlas volajícího na poušti

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈɦlas ˈvɔlajiːt͡siːɦɔ ˈnapɔʊ̯ʃcɪ]

etymologie[editovat]

  • Citát z Matoušova evangelia: „To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘“[1] Totéž místo cituje i novozákonní Jan Křtitel, např. Jan 1,23 či Mk 1,3. Nicméně výzvy proroků zůstávaly oslyšeny, lidé jim zpravidla věnovali pozornost, až když bylo pozdě.

idiom[editovat]

význam[editovat]

  1. (přeneseně, knižně) marný apel či varování, naléhavé, leč marné výzvy (zpravidla v sérii), které nikdo nechce vyslyšet
    • Dnes by se sotva který i ten největší český politický idealista odhodlal napsati podobná, lásky plná slova, jejichž přívětivé volání ovšem že zůstalo hlasem volajícího na poušti a jejichž hrozby nedošly žádného vyplnění, kteréžto shovívavosti mnohdy litovati a želeti třeba.[2]

překlady[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Bible: Mat 3,3
  2. ŘEZNÍČEK, Vácslav. Velký Čech. Praha : J. R. Vilímek, 1897. Kapitola XXI..