hnáta

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɦnaːta]

dělení[editovat]

  • hná-ta

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ hnáta hnáty
genitiv hnáty hnát
dativ hnátě hnátám
akuzativ hnátu hnáty
vokativ hnáto hnáty
lokál hnátě hnátách
instrumentál hnátou hnátami

význam[editovat]

  1. (pejorativně) ruka, noha
    • Baba se zasmála. Odkryla pravou hnátu a za zády vytáhla něco černého a kulatého.[1]

synonyma[editovat]

  1. hnát

poznámky[editovat]

  1. KULDÁSKOVÁ, Klára. Když ožijí sny. Praha : Martin Koláček – E-knihy jedou, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-7589-199-0. S. 177.