hnáta
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɦnaːta]
dělení[editovat]
- hná-ta
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | hnáta | hnáty |
| genitiv | hnáty | hnát |
| dativ | hnátě | hnátám |
| akuzativ | hnátu | hnáty |
| vokativ | hnáto | hnáty |
| lokál | hnátě | hnátách |
| instrumentál | hnátou | hnátami |
význam[editovat]
- (pejorativně) ruka, noha
- Baba se zasmála. Odkryla pravou hnátu a za zády vytáhla něco černého a kulatého.[1]
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ KULDÁSKOVÁ, Klára. Když ožijí sny. Praha : Martin Koláček – E-knihy jedou, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-7589-199-0. S. 177.