hnáta
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɦnaːta]
dělení
[editovat]- hná-ta
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | hnáta | hnáty |
| genitiv | hnáty | hnát |
| dativ | hnátě | hnátám |
| akuzativ | hnátu | hnáty |
| vokativ | hnáto | hnáty |
| lokál | hnátě | hnátách |
| instrumentál | hnátou | hnátami |
význam
[editovat]- (pejorativně) ruka, noha
- Baba se zasmála. Odkryla pravou hnátu a za zády vytáhla něco černého a kulatého.[1]
synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ KULDÁSKOVÁ, Klára. Když ožijí sny. Praha : Martin Koláček – E-knihy jedou, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-7589-199-0. S. 177.