hněv

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɲɛf]

dělení

• hněv

etymologie

Přes staroslověnské гнѣвъ z předpokládaného praslovanského *gněvъ, jež vychází ze slovesa *gňiti a souvisí tedy s dnešním hnít, hniloba.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hněv	hněvy
genitiv	hněvu	hněvů
dativ	hněvu	hněvům
akuzativ	hněv	hněvy
vokativ	hněve	hněvy
lokál	hněvu	hněvech
instrumentál	hněvem	hněvy

význam

1. spontánní, prudká citová niterná reakce silné nelibosti či dokonce nepřátelství na situaci, vůči osobě či na vzpomínku
   • Boží hněv se probouzí proti těm, kdo říkají dobru zlo.

synonyma

1. zloba, rozhorlení

překlady

1. prudký projev zlosti

   • angličtina: anger, ire, wrath
   • francouzština: colère ž
   • korejština: 분노, 노여움, 화
   • latina: ira ž
   • němčina: Zorn m
   • polština: gniew m
   • ruština: злоба ž, гнев
   • řečtina: οργή ž
   • slovenština: hnev
   • turečtina: öfke, gazap
   • ukrajinština: лють, злість ž

související

• hněvivý
• hněvat se
• pohněvat si, nahněvat
• rozhněvat
• rozhněvaný
• rozhněvat se

externí odkazy

• Článek Hněv ve Wikipedii
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo hněv.
• Google Books. Vyhledávání výrazů "hněvem", "hněvu" pro češtinu.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo hněv (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo hněv.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "hněv".
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo hněv.