holandrický

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔlandrɪt͡skiː]  holandrický^{? • info}

dělení

• ho-lan-dri-cký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	holandrický	holandrický	holandrická	holandrické	holandričtí	holandrické	holandrické	holandrická
genitiv	holandrického	holandrického	holandrické	holandrického	holandrických	holandrických	holandrických	holandrických
dativ	holandrickému	holandrickému	holandrické	holandrickému	holandrickým	holandrickým	holandrickým	holandrickým
akuzativ	holandrického	holandrický	holandrickou	holandrické	holandrické	holandrické	holandrické	holandrická
vokativ	holandrický	holandrický	holandrická	holandrické	holandričtí	holandrické	holandrické	holandrická
lokál	holandrickém	holandrickém	holandrické	holandrickém	holandrických	holandrických	holandrických	holandrických
instrumentál	holandrickým	holandrickým	holandrickou	holandrickým	holandrickými	holandrickými	holandrickými	holandrickými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	holandrický
komparativ	holandričtější
superlativ	nejholandričtější

význam

1. dědičně přenášený pouze po mužské linii, tj. vázaný na heterologní část Y chromozomu