hovádko
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈɦɔ.vaː.tkɔ]
dělení
[editovat]- ho-vád-ko
etymologie
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | hovádko | hovádka |
| genitiv | hovádka | hovádek |
| dativ | hovádku | hovádkům |
| akuzativ | hovádko | hovádka |
| vokativ | hovádko | hovádka |
| lokál | hovádku | hovádkách |
| instrumentál | hovádkem | hovádky |
význam
[editovat]- (zdrobněle) hovado; dobytče (zejména skotu)
- Svědčí o tom posavadní zvyky a pověry Štědrého večera (v. t.), té chvíle tajemné, plné kouzel a čárů, kdy veškerá příroda jest oživena, kdy domácí hovádka mezi sebou hovoří a člověku odhaluje se budoucnost.[1]
- (expresivně) hovado (nadávka)
- A do toho přijde nějaký hovádko náckovský, nějaký „slušný člověk“, co měl vždycky všechno, co chtěl, a soudí, opovrhuje, vyhrožuje.[2]
synonyma
[editovat]související
[editovat]slovní spojení
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑
Heslo Vánoce v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích - ↑ VRTIŠKOVÁ NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka. Zpověď kamioňáka a aktivisty, který vyjednává s premiérem: „Vím, co je zoufalství a co s lidma dělá. Taky jsem byl na dně.“. Deník N [online]. N Media. 2018-11-02 [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. ISSN 2571-1717.
