hradlař
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɦradlar̝̊]
dělení[editovat]
- hra-d-lař
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | hradlař | hradlaři |
| genitiv | hradlaře | hradlařů |
| dativ | hradlaři / hradlařovi | hradlařům |
| akuzativ | hradlaře | hradlaře |
| vokativ | hradlaři | hradlaři |
| lokál | hradlaři / hradlařovi | hradlařích |
| instrumentál | hradlařem | hradlaři |
význam[editovat]
- ten, kdo v rámci svého zaměstnání obsluhuje hradlo
- Na to přišel můj strýc, který čtyřicet let dělal práci na dráze, spouštěl a vytahoval šraňky a na hradle pak stavěl výměny, čtyřicet let pracoval jako hradlař a čtyřicet let tak jako já se na nic jiného netěšil, než že půjde do práce, tak v penzi nemohl bez hradla žít, a tak si ve sběru koupil starý hradlo ze zrušené stanice v pohraničí, odvezl si je na svou zahradu a postavil si boudu a do ní dal to samé hradlo, v jakém sloužil, a že měl kamarády strojvedoucí, taky na penzi, tak koupili ze šrotu maličkou lokomotivu, kterou na hutích tahali muldy a pajvánky, lokomotivku značky Ohrenstein a Koppel, koupili ze šrotu i kolejničky a tři pajvánky, a ve staré zahradě mezi stromy vinuli koleje a každou sobotu a neděli zatopili v lokomotivě a pak jezdili s tou mašinou značky Ohrenstein a Koppel a vozili odpoledne děti a potom k večeru pili pivo a zpívali a vozili se sami přiopilí v pajvánkách anebo stáli všichni na lokomotivě, vypadala ta lokomotiva s nimi jako socha říčního boha Nilu, ležící figura nahého krasavce posázená figurkama...[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ HRABAL, Bohumil. Příliš hlučná samota. 1. vyd. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0156-7. S. 25.