hrotit
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈɦrɔcɪt]
dělení
[editovat]- hro-tit
sloveso
[editovat]- tranzitivní
- nedokonavé
varianty
[editovat]- (zastarale) hrotiti
časování
[editovat]osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | hrotím | hrotíš | hrotí | hrotíme | hrotíte | hrotí |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
hroť | hroťme | hroťte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | hrotil | hrotila | hrotilo | hrotili | hrotily | hrotila |
trpné | hrocen | hrocena | hroceno | hroceni | hroceny | hrocena |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | hrotě | hrotíc | hrotíce |
význam
[editovat]- vyostřovat, činit (téma) konfliktním nebo problematickým
- Nehroťme již, prosím, tuto debatu - vždyť si o tom můžeme docela normálně lidsky popovídat.
- Myslím, že není potřeba situaci nadále hrotit - společnost se tak jen polarizuje a k ničemu dobrému to nevede...