hrotit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈɦrɔcɪt]

dělení

[editovat]
  • hro-tit

sloveso

[editovat]
  • tranzitivní
  • nedokonavé

varianty

[editovat]

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas hrotím hrotíš hrotí hrotíme hrotíte hrotí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
hroť hroťme hroťte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné hrotil hrotila hrotilo hrotili hrotily hrotila
trpné hrocen hrocena hroceno hroceni hroceny hrocena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný hrotě hrotíc hrotíce

význam

[editovat]
  1. vyostřovat, činit (téma) konfliktním nebo problematickým
    • Nehroťme již, prosím, tuto debatu - vždyť si o tom můžeme docela normálně lidsky popovídat.
    • Myslím, že není potřeba situaci nadále hrotit - společnost se tak jen polarizuje a k ničemu dobrému to nevede...

synonyma

[editovat]
  1. eskalovat, vyostřovat

související

[editovat]