činit

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃɪɲɪt]
•  činit^{? • info}

dělení

• či-nit

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

varianty

• (zastarale) činiti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	činím	činíš	činí	činíme	činíte	činí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	čiň	čiňme	čiňte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	činil	činila	činilo	činili	činily	činila
trpné	činěn	činěna	činěno	činěni	činěny	činěna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	čině	činíc	činíce

význam

1. provádět akci
   • Každý může činit to, co zákon nezakazuje.
2. (činit + instrumentál) měnit vlastnosti
   • Humanitární organizace se snaží činit svět lepším.
3. zpracovávat kůži pro další využití
   • Kůže se dříve činily pomocí tříslovin.
4. mít hodnotu
   • Celková cena objednávek činí sto tisíc dolarů.

překlady

1. konat

   • angličtina: make, do, act
   • francouzština: faire
   • italština: fare
   • němčina: machen, tun
   • řečtina: κάνω
   • slovenština: robiť, konať
   • švédština: göra
2. měnit vlastnosti něčeho

   • angličtina: get, make, turn, render, get
   • francouzština: rendre
   • italština: fare
   • němčina: machen
3. vyčiňovat kůže

   • angličtina: tan
   • francouzština: tanner
   • italština: conciare
   • němčina: walken
4. obnášet

   • angličtina: amount
   • francouzština: faire
   • italština: montare
   • němčina: machen

synonyma

1. dělat, vykonávat, konat
2. dělat, způsobovat
3. vyčiňovat, vydělávat
4. obnášet, dělat

související

• čin
• činnost
• činný
• činění
• činovník
• učinit
• vyčinit
• činit se

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-04-26]. Heslo činit.