hyperkorektnost
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɦɪpɛrkɔrɛktnɔst]
dělení
[editovat]- hy-per-ko-rekt-nost
etymologie
[editovat]Z anglického hypercorrectness, které se ve variantě hypercorrect („hyperkorektní“) poprvé objevilo v knize O. Jespersena Language, its nature, development and origin v roce 1922.[1][2] Jedná se o složeninu předpony hyper- („nad-“, „pře-“), pocházející z řeckého ὑπέρ (hypér, „nad, za, přes“),[3] a slova correctness („správnost“), jehož kořen correct- vychází z latinského corrēctiō („oprava, napravení“), od corrigere („opravovat, napravovat“), jehož příčestí trpné je corrēctus. Latinské corrigere vzniklo složením z com- a regere („řídit, opravovat“).[4][5]
V češtině se slovo hyperkorektní objevuje od třicátých let 20. století, příkladem je kniha Františka Oberpfalcera Jazykozpyt z roku 1932,[6] v níž přepjaté úsilí o správnost nazývá rovněž hyperurbanismus a ve staročeštině ztotožňuje hyperkorektní reakce na hláskové změny s Gebauerovým pojmem zvratná analogie.
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | hyperkorektnost | hyperkorektnosti |
genitiv | hyperkorektnosti | hyperkorektností |
dativ | hyperkorektnosti | hyperkorektnostem |
akuzativ | hyperkorektnost | hyperkorektnosti |
vokativ | hyperkorektnosti | hyperkorektnosti |
lokál | hyperkorektnosti | hyperkorektnostech |
instrumentál | hyperkorektností | hyperkorektnostmi |
význam
[editovat]- (gramaticky) nesprávnost z důvodu nedostatečného pochopení normy spisovného jazyka
- Hyperkorektnost vzniká tam, kde je snaha užívat spisovného jazyka, ale chybí jeho dobrá znalost.[7]
překlady
[editovat]- nesprávnost z nepochopení
- angličtina: hypercorrectness
- polština: hiperpoprawność ž
- ruština: гиперкорректность ž
- slovenština: hyperkorektnosť ž
poznámky
[editovat]- ↑ A Supplement to The Oxford English Dictionary. Vol. 2: H–N. Oxford University Press, London 1976. ISBN 0-19-861123-4. Heslo „hypercorrect“, s. 211.
- ↑ CHROMÝ, Jan. Tzv. hyperkorektnost a její vztah ke kodifikaci češtiny. Naše řeč, 2007, roč. 90, čís. 3, s. 124. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „hyper-“, s. 221.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „korekce“, s. 301.
- ↑ ONIONS, C. T.; FRIEDRICHSEN, G. W. S., BURCHFIELD, R. W. The Oxford Dictionary of English Etymology. Oxford University Press, 1966. Heslo „correct1“, s. 217.
- ↑ OBERPFALCER, František. Jazykozpyt. Jednota českých filologů: Praha 1932. Kapitola „Hláskové změny“, odstavec 343, s. 361.
- ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Nauka o českém jazyku. 6. vydání. Státní pedagogické nakladatelství. Praha 1982. Oddíl 0-63, s. 27.
externí odkazy
[editovat]- Článek Hyperkorektnost ve Wikipedii