hřmět

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɦr̝mɲɛt]

dělení

• hřmět

varianty

• hřmít
• (knižně, zastarale) hřměti

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní
• většinou neosobní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	hřmím	hřmíš	hřmí	hřmíme	hřmíte	hřmí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	hřmi	hřměme	hřměte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	hřměl	hřměla	hřmělo	hřměli	hřměly	hřměla

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	hřmě	hřmíc	hřmíce

význam

1. vytvářet zvuk hromu během bouře

překlady

1. vytvářet zvuk hromu

   • francouzština: tonner
   • němčina: donnern
   • ruština: греметь

synonyma

1. rachotit, burácet

související

• hřmění
• hřímat
• zahřmět