hrom

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ hrom hromy
genitiv hromu hromů
dativ hromu hromům
akuzativ hrom hromy
vokativ hrome hromy
lokál hromu hromech
instrumentál hromem hromy

význam[editovat]

  1. akustický jev při bouřce
    • Venku ale spustil se hrozný lijavec, začalo se blýskati, hrom rachotil a vítr skučel.[1]
    • Černá, deštivá je noc, ani hvězdy na obzoru, hromů dost a blesků moc, chladné větry skučí v sboru.[2]
  2. (expresivně) výraz překvapení, hněvu či zloby při klení; u sta hromů, hrom do toho, atp.

překlady[editovat]

  1. akustický jev

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

slovenština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • hrom

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ hrom hromy
genitiv hromu hromov
dativ hromu hromom
akuzativ hrom hromy
lokál hrome hromoch
instrumentál hromom hromami

význam[editovat]

  1. hrom

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. TYL, Josef Kajetán. Sebrané spisy. Svazek jedenáctý. Praha : I. L. Kober, 1880. s. 88–117. Dostupné online.
  2. Moderní básníci angličtí (1700—1800), překlady Jaroslava Vrchlického. Praha: Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1900. s. 136–137. Dostupné online.

externí odkazy[editovat]

  • Článek Hrom ve Wikipedii
  • Téma Hrom ve Wikicitátech