jarmarečník
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [jarmarɛt͡ʃɲiːk]
dělení
[editovat]- jar-ma-reč-ník
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | jarmarečník | jarmarečníci |
| genitiv | jarmarečníka | jarmarečníků |
| dativ | jarmarečníkovi / jarmarečníku | jarmarečníkům |
| akuzativ | jarmarečníka | jarmarečníky |
| vokativ | jarmarečníku | jarmarečníci |
| lokál | jarmarečníkovi / jarmarečníku | jarmarečnících |
| instrumentál | jarmarečníkem | jarmarečníky |
význam
[editovat]- ten, kdo prodává na jarmarku
- Byla to sebraná cháska! Konští handlíři a jarmarečníci, nevzdělanci a hrubci a všelijací přibránkové.[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 188.