kázeň

čeština

výslovnost

• IPA: [kaːzɛɲ]

dělení

• ká-zeň

etymologie

Staročesky i kazn, kazň, kázen, též ve významu 'pokárání, trest', staropolské kaźń, staroruské казнь, slovinské kázen, staroslověnské казнь (kaznь) téhož významu. Praslovanské *kaznь se obvykle vykládá z *kazati (viz kázat, srovnej ruské наказать 'potrestat'), vývoj významu by byl 'ukazovat, poroučet'--> 'napomínat, trestat'. Spojení s kát se (příponou znь jako v bázeň) vyhovuje významově lépe, ale jsou tu problémy hláskoslovné.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kázeň	kázně
genitiv	kázně	kázní
dativ	kázni	kázním
akuzativ	kázeň	kázně
vokativ	kázni	kázně
lokál	kázni	kázních
instrumentál	kázní	kázněmi

význam

1. závazné dodržování nastoleného řádu; vynucování či pravidla takového chování
   • Na všech školách v Rakousku-Uhersku musí být zavedena kázeň.
2. dobrovolné omezování sebe sama; sebeovládání, sebekázeň
   • Co by dělal fakír v lázních, se svou velkou vnitřní kázní.

překlady

1. disciplína

   • angličtina: discipline
   • francouzština: discipline ž
   • italština: disciplina ž
   • latina: modestia ž, disciplina ž
   • němčina: Disziplin ž, Zucht ž
   • ruština: дисциплина ž
   • řečtina: πειθαρχία ž
   • slovenština: disciplína ž
2. sebekázeň

   • angličtina: self-control, controlled behavior
   • francouzština: contrôle de soi
   • italština: autodisciplina ž, autocontrollo m
   • latina: moderatio ž, temperantia ž
   • němčina: Selbstbeherrschung ž, Disziplin ž, Selbstzucht ž
   • slovenština: sebadisciplína ž

synonyma

1. disciplína
2. sebekázeň, sebeovládání, autocenzura

související

• kázeňský
• ukáznit
• sebekázeň
• káznice

externí odkazy

• Téma Kázeň ve Wikicitátech