kýta

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkiːta]

dělení

• ký-ta

etymologie

Z předpokládaného praslovanského *kyta, doslova "něco, co se kývá, houpe". Srovnej kytice, kytka, kymácet.

varianty

• (v obecném jazyce, nářečně) kejta

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kýta	kýty
genitiv	kýty	kýt
dativ	kýtě	kýtám
akuzativ	kýtu	kýty
vokativ	kýto	kýty
lokál	kýtě	kýtách
instrumentál	kýtou	kýtami

význam

1. část zadní končetiny čtyřnohých hospodářských a lovných zvířat mezi kolenem a kyčlí
   • Nejprve byla máslová paštika plná kohoutích hřebenů a ledvin a obložená jaterními knedlíčky, dále dvě tučné parmy ve smetaně, po té bílý krocan s marony zavařenými ve víně, pak skopová kýta s černou omáčkou na divoko, na to zeliny rozplývající se v ústech a konečně teplé koláče, z nichž vanula libá vůně.
   • Počkej! Podívej, pejsku, každý den dostaneš takovou kýtu, když půjdeš k nám do cirkusu.

překlady

1. část zadní končetiny

   • angličtina: ham
   • francouzština: cuissot m
   • hornolužická srbština: sćehnina ž
   • němčina: Keule ž, Schlegel m
   • ruština: бедро s

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-11-25]. Heslo kýta.

externí odkazy

• Článek Kýta ve Wikipedii