křikloun

čeština

výslovnost

• IPA: [kr̝̊ɪklɔʊ̯n]

dělení

• křik-loun

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	křikloun	křiklouni / křiklounové
genitiv	křiklouna	křiklounů
dativ	křiklounu / křiklounovi	křiklounům
akuzativ	křiklouna	křiklouny
vokativ	křikloune	křiklouni / křiklounové
lokál	křiklounu / křiklounovi	křiklounech
instrumentál	křiklounem	křiklouny

význam

1. (expresivně) člověk nebo zvíře, které křičí
   • Neodstupuji kvůli křiklounům v ulicích, ale z obavy o bezpečnost mé rodiny, řekl [poslanec] Ondráček.

překlady

1. křičící člověk

   • angličtina: loudmouth
   • němčina: Schreier m

synonyma

1. řvoun

související

• křiklounek
• křiklounka
• křiklounský
• křiklavý