křivdit

čeština

výslovnost

• IPA: [kr̝̊ɪvɟɪt]

dělení

• křiv-dit

etymologie

Utvořeno od křivda, které pochází od křivý.

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

varianty

• (zastarale) křivditi

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	křivdím	křivdíš	křivdí	křivdíme	křivdíte	křivdí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	křivdi	křivděme	křivděte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	křivdil	křivdila	křivdilo	křivdili	křivdily	křivdila

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	křivdě	křivdíc	křivdíce

význam

1. být nespravedlivý, působit někomu křivdu
   • Manželé Lojkovic snad zůstavili u lože nebožtíkova dojem lidí lakotných. A křivdili bychom jim, kdy bychom je za lakotné prohlásili. Vítězslav Hálek:
   • „Jsi o králevice příliš starostliv a proto jen Její Milosti císařovně křivdíš. Jest to máti milostná!

překlady

1. působit křivdu

   • angličtina: do an injustice, do a wrong
   • francouzština: faire du tort, causer du tort, faire injustice
   • němčina: Unrecht tun
   • polština: krzywdzić
   • ruština: поступать несправедливо, обижать
   • řečtina: αδικώ
   • slovenština: krivdiť
   • španělština: ser injusto, agraviar

synonyma

1. ubližovat, dopouštět se bezpráví

související

• ukřivdit
• křivda
• křivý
• ukřivděný

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-02-27]. Heslo křivdit.