působit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [puːsɔbɪt]

dělení

[editovat]
  • pů-so-bit

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas působím působíš působí působíme působíte působí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
působ působme působte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné působil působila působilo působili působily působila
trpné působen působena působeno působeni působeny působena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný působě působíc působíce

význam

[editovat]
  1. být příčinou
    • Svou činností nám působíš škodu.
  2. dělat dojem
    • Působil na nás jako milý hoch.
  3. mít vliv
    • Na herce působí nervozita.
  4. uplatňovat vliv
    • Snaží se na ně působit, aby ho poslouchali.
  5. být ve funkci
    • Působí ve firmě jako ředitel.
  6. hrát kostky[1] nebo karty
    • Pak pan Menšík, místní fotograf, mrkl na tatíčka a posunkem se ho otázal, nechtěl-li by hráti karty. „Ba,“ vzdychl pan Dalibaba, nájemce dvora Jedliny, „mohli bychom působiti. Škoda každé chvilky, jež marně uplyne.“[2]

překlady

[editovat]
  1. být příčinou
  2. činit dojem
  3. mít vliv
  4. uplatňovat vliv
  5. držet funkci

synonyma

[editovat]
  1. činit, dělat, vytvářet, způsobovat
  2. vypadat
  3. ovlivňovat
  4. pracovat

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 2. Praha : František Šimáček, 1880. Dostupné online. Heslo „působiti“, s. 1254.
  2. POLÁČEK, Karel: Hráči. 2. kapitola