kakofonie

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkakɔfɔnɪe], [ˈkakɔfɔːnɪʲe]

dělení

• ka-ko-fo-nie

etymologie

Přes latinské cacophonia ze starořeckého κακοφωνία téhož významu. Srovnej např. telefon, kakografie, fonetika nebo anglické cacocracy, cachexia atd.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kakofonie	kakofonie
genitiv	kakofonie	kakofonií
dativ	kakofonii	kakofoniím
akuzativ	kakofonii	kakofonie
vokativ	kakofonie	kakofonie
lokál	kakofonie	kakofoniích
instrumentál	kakofonií	kakofoniemi

význam

1. (v hudbě, v jazykovědě) zvukový nesoulad v hudbě nebo řeči

překlady

1. nelibozvučnost

   • angličtina: cacophony
   • francouzština: cacophonie ž
   • němčina: Kakofonie ž
   • ruština: какофония ž
   • řečtina: κακοφωνία ž
   • španělština: cacofonía ž

synonyma

1. nelibozvučnost

antonyma

1. libozvučnost, eufonie, libozvuk

související

• kakofonický
• kakofoničnost
• kakofonní
• kakofon