kenotaf

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɛnɔtaf]

dělení

• ke-no-taf

etymologie

Přes francouzské cénotaphe ze starořeckých základů κενός („prázdný“) + τάφος („hrob“). Srovnej např. epitaf, kenoze nebo novořecké νεκροταφείο, θάβω apod.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kenotaf	kenotafy
genitiv	kenotafu	kenotafů
dativ	kenotafu	kenotafům
akuzativ	kenotaf	kenotafy
vokativ	kenotafe	kenotafy
lokál	kenotafu	kenotafech
instrumentál	kenotafem	kenotafy

význam

1. symbolický náhrobek pro zemřelého nebo zemřelé, jejichž těla byla pohřbena na jiném místě nebo jsou nezvěstná

překlady

1. symbolický náhrobek

   • angličtina: cenotaph
   • polština: cenotaf, kenotaf, kenotafium

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-03-12]. Heslo kenotaf.

externí odkazy

• Článek Kenotaf ve Wikipedii