kenotaf
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈkɛnɔtaf]
dělení[editovat]
- ke-no-taf
etymologie[editovat]
Přes francouzské cénotaphe ze starořeckých základů κενός (“prázdný”) + τάφος (“hrob”). Srovnej např. epitaf, kenoze nebo novořecké νεκροταφείο, θάβω apod.
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | kenotaf | kenotafy |
| genitiv | kenotafu | kenotafů |
| dativ | kenotafu | kenotafům |
| akuzativ | kenotaf | kenotafy |
| vokativ | kenotafe | kenotafy |
| lokál | kenotafu | kenotafech |
| instrumentál | kenotafem | kenotafy |
význam[editovat]
- symbolický náhrobek pro zemřelého nebo zemřelé, jejichž těla byla pohřbena na jiném místě nebo jsou nezvěstná
překlady[editovat]
- symbolický náhrobek
- angličtina: cenotaph
- polština: cenotaf, kenotaf, kenotafium
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2017-03-12]. Heslo kenotaf.
externí odkazy[editovat]
Encyklopedický článek Kenotaf ve Wikipedii
