kieli

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

finština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈkie̞li]

dělení

[editovat]
  • kie-li

etymologie

[editovat]

Slovo pochází z rekonstruovaného *kele nebo *kēle a své ekvivalenty má ve všech příbuzných jazycích, např. karelské kieli, votské tšeeli, estonské keel, livonské kēľ, vepské keľ, severosámské giella a udmurtské кыл.[1]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
skloňování podle vzoru pieni
Substantivum singulár plurál
nominativ kieli kielet
genitiv kielen kielten
kielien
akuzativ kielen
kieli
kielet
partitiv kieltä kieliä
essiv kielenä kielinä
translativ kieleksi kieliksi
inessiv kielessä kielissä
elativ kielestä kielistä
illativ kieleen kieliin
adessiv kielellä kielillä
ablativ kieleltä kieliltä
allativ kielelle kielille
abessiv kielettä kielittä
komitativ kieline
instruktiv kielin

význam

[editovat]
  1. jazyk, řeč
  2. jazyk (orgán)
  3. struna

související

[editovat]

karelština

[editovat]

dělení

[editovat]
  • kie-li

etymologie

[editovat]

Slovo pochází z rekonstruovaného *kele nebo *kēle a své ekvivalenty má ve všech příbuzných jazycích, např. finské kieli, votské tšeeli, estonské keel, livonské kēľ, vepské keľ, severosámské giella a udmurtské кыл.[1]

podstatné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. jazyk, řeč

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „kieli“, s. 414–415.