kieli
finština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈkie̞li]
dělení
[editovat]- kie-li
etymologie
[editovat]Slovo pochází z rekonstruovaného *kele nebo *kēle a své ekvivalenty má ve všech příbuzných jazycích, např. karelské kieli, votské tšeeli, estonské keel, livonské kēľ, vepské keľ, severosámské giella a udmurtské кыл.[1]
podstatné jméno
[editovat]skloňování
[editovat]| skloňování podle vzoru pieni | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | kieli | kielet |
| genitiv | kielen | kielten kielien |
| akuzativ | kielen kieli |
kielet |
| partitiv | kieltä | kieliä |
| essiv | kielenä | kielinä |
| translativ | kieleksi | kieliksi |
| inessiv | kielessä | kielissä |
| elativ | kielestä | kielistä |
| illativ | kieleen | kieliin |
| adessiv | kielellä | kielillä |
| ablativ | kieleltä | kieliltä |
| allativ | kielelle | kielille |
| abessiv | kielettä | kielittä |
| komitativ | — | kieline |
| instruktiv | — | kielin |
význam
[editovat]související
[editovat]- kieliä
- kielevä
- kielellinen
- kieleke
- kielioppi
- kielitaito
- kielitiede
- kielenkääntäjä
- kantakieli
- kirjakieli
- nykykieli
- puhekieli
- selkokieli
karelština
[editovat]dělení
[editovat]- kie-li
etymologie
[editovat]Slovo pochází z rekonstruovaného *kele nebo *kēle a své ekvivalenty má ve všech příbuzných jazycích, např. finské kieli, votské tšeeli, estonské keel, livonské kēľ, vepské keľ, severosámské giella a udmurtské кыл.[1]