klisna

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈklɪsna]

dělení[editovat]

  • kli-s-na

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ klisna klisny
genitiv klisny klisen
dativ klisně klisnám
akuzativ klisnu klisny
vokativ klisno klisny
lokál klisně klisnách
instrumentál klisnou klisnami

význam[editovat]

  1. samice koně
    • „Prrr — malá —" ozval se výkřik a Cimbura už držel klisnu za ohlav—jednou rukou za ohlav a druhou za hřívu — kůň se na bok převrátil — Cimbura se rozkročil, trhl rukama a postavil kobylu na přední už odřené nohy.[1]
    • Z těch první byla klisna vyzáblá, zmořená tahem, stářím ochablá... I byl to pohled zvláštních půvabů, když siré děcko, vlezši do žlabu, objalo ručkou klisny hlavu sivou a pohrávalo s chudou její hřívou.[2]
    • A zatím co takto manžela poučovala a napomínala, Gianello, jenž dnes ráno nebyl úplně ukojil svoji žádost pro příchod manželův, vida, že nemůže jak chce, snažil se učinit, jak mohl, a přistoupiv k ní, jež úplně zastírala otvor sudu, jako na širých pastviskách ohniví láskou rozpálení hřebci dorážejí na klisny v zemi Parthů, ukojil svůj mladistvý chtíč.[3]

překlady[editovat]

  1. samice koně

synonyma[editovat]

  1. kobyla

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-06-15]. Heslo klisna.
  1. Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura
  2. Svatopluk Čech: Ve stínu lípy
  3. Giovanni Boccaccio: Dekameron/Den sedmý/Povídka druhá, překlad Jan J. Benešovský-Veselý, Praha 1897