klukovina

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈklʊkɔvɪna]

dělení

• klu-ko-vi-na

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klukovina	klukoviny
genitiv	klukoviny	klukovin
dativ	klukovině	klukovinám
akuzativ	klukovinu	klukoviny
vokativ	klukovino	klukoviny
lokál	klukovině	klukovinách
instrumentál	klukovinou	klukovinami

význam

1. (expresivně) nezbedná věc nebo akce
   • Nešlo o žádnou klukovinu, jako když partička cestou z piva jde kolem ubytovny a pro rozptýlení hází do oken lehké chodníkové kostky a skončí to nějakými oděrkami, kdy pořádně ani krev neteče.
   • Aféra zatím nekončí. Novinky přinesly včera online rozhovor s Jiřím Dlabajou a zájem o jeho osobu v dalších médiích se dá očekávat. Z jedné klukoviny, ke které sama televize vyzývá, se stalo exemplární a nevěrohodné potrestání, na kterém televize nic nevydělala, spíše to vypadá, že z dlouhodobého pohledu tratí na morálním kreditu.

překlady

1. nezbedná věc

   • angličtina: boyish mischief, rascality, schoolboy prank
   • francouzština: gaminerie ž
   • němčina: Bubenstreich m
   • polština: wygłup m
   • ruština: мальчишество s, шалость ž
   • španělština: muchachería ž

synonyma

1. uličnictví, klukovinka, vylomenina, alotrium, čtveráctví, neplecha, blbost

související

• kluk
• klukovinka