kmán
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [kmaːn]
dělení[editovat]
- kmán
etymologie[editovat]
Z německého gemein (prostý, obyčejný), jež souvisí s latinským commūnis (společný).[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kmán | kmáni / kmánové |
| genitiv | kmána | kmánů |
| dativ | kmánu / kmánovi | kmánům |
| akuzativ | kmána | kmány |
| vokativ | kmáne | kmáni / kmánové |
| lokál | kmánu / kmánovi | kmánech |
| instrumentál | kmánem | kmány |
význam[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, LEDA, Voznice, 2001, str. 280, ISBN 80-85927-85-3