kmín

čeština

výslovnost

• IPA: [kmiːn]

dělení

• kmín

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kmín	kmíny
genitiv	kmínu	kmínů
dativ	kmínu	kmínům
akuzativ	kmín	kmíny
vokativ	kmíne	kmíny
lokál	kmínu / kmíně	kmínech
instrumentál	kmínem	kmíny

význam

1. rostlina z čeledi miříkovitých
2. druh koření

překlady

1. —
2. koření

   • angličtina: caraway
   • estonština: köömned
   • francouzština: cumin m
   • italština: cumino m
   • litevština: kmynas
   • lotyština: ķimene
   • němčina: Kümmel m
   • ruština: тмин
   • slovenština: rasca ž

související

• kmínek
• kmíneček
• kmínový
• kmínka
• kmínovka

slovní spojení

• římský kmín

externí odkazy

• Rozcestník Kmín ve Wikipedii