koření

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte koreni, korení nebo kořeni.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [kɔr̝ɛɲiː]

dělení[editovat]

  • ko-ře-ní

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ koření koření
genitiv koření koření
dativ koření kořením
akuzativ koření koření
vokativ koření koření
lokál koření kořeních
instrumentál kořením kořeními

význam[editovat]

  1. sušené nebo čerstvé části rostlin používané k dochucování pokrmů
  2. léčivé rostliny resp. jejich části
  3. (zastarale, v obecném jazyce) kořání
  4. činnost, kdy se někdo koří

překlady[editovat]

  1. dochucovadlo
  2. léčivé rostliny
  3. kořání
    • koření se

      synonyma[editovat]

      1. dochucovadlo, přísada
      2. (zastarale, knižně) býlí
      3. (neutrálně) kořání
      4. koření se

      související[editovat]

      slovní spojení[editovat]

      sloveso[editovat]

      • nedokonavé

      význam[editovat]

      1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa kořenit
      2. třetí osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa kořenit

      poznámky[editovat]

      • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-11-05]. Heslo koření.

      externí odkazy[editovat]

      • Encyklopedický článek Koření ve Wikipedii